Učitel češtiny a informační technologie IV

Pokračování článku Učitel češtiny a informační technologie

Redaktor: Slíbil jste nám něco o tabletech.

Učitel: Ano. Ve výuce používám také tablet. Je možné jej propojit třeba s dataprojektorem a i při procházení třídou mohu dětem z tabletu promítat to, co potřebuji. Samozřejmě rád zapojuji hlavně děti. Na rozdíl od interaktivní tabule mohu při procházení třídou jen položit tablet před nějakého žáka a on doplní text, vybere správnou odpověď, dokreslí, přiřadí atd. Nezdržujeme se chozením k tabuli a ostatní žáci vidí vlastně totéž promítané dataprojektorem. Samozřejmě je ještě lepší, pokud je tabletů více a žáci mohou pracovat třeba ve skupinách. Používáme aplikace určené pro procvičování, ale i jiné, které slouží třeba k vytváření příběhů, knih, deníků. Různé aplikace lze používat i na chytrých telefonech, které mají žáci. Mnohé webové aplikace, které používáme, nabízejí i mobilní verze. Mnozí žáci mají vlastní tablet a stahují si aplikace, které používáme i pro domácí použití.

Redaktor: Stále mluvíte jen obecně o tabletu. Máte nějakou oblíbenou značku nebo alespoň operační systém tabletu?

Učitel: Proto jsem mluvil jen o tabletu obecně, abych se tomuto vyhnul. Ale na přímou otázku tedy přímá odpověď: Používám iPad. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodoval, jaký tablet zvolit, nabízel více free aplikací využitelných pro výuku. Možná jej časem předežene Android, ale myslím, že ta doba ještě nenastala.

Pokud se čtenáři chtějí dovědět něco více o tabletech a jejich použití ve výuce, doporučuji sledovat třeba iPadveškole, iSchool, iSEN. Ze zahraničních třeba Android4schools nebo iPad Apps for school. Ještě lepší je vypravit se na některou z akcí, třeba Učitelský summit, konferenci iCON EDU nebo Počítač ve škole. Všechny jmenované již letos proběhly, ale jistě se budou opakovat i příští rok. Uvidíte na vlastní oči, co je možné s tablety dělat, nebo si to přímo vyzkoušíte třeba při workshopu. Lze si objednat i různá školení. 

Redaktor: Slíbil jste, že nám prozradíte, kde hledáte všechny ty zajímavé programy a aplikace.

Učitel: K aktivnímu vyhledávání samozřejmě používám internetový vyhledávač asi jako všichni ostatní. Ale v poslední době už ke mně většina těch aplikací přichází skoro sama.

Redaktor: Přichází sama? Můžete to vysvětlit?

Učitel: Ano, přichází sama. Vysvětlení je docela jednoduché. Způsobů, jak ke mně přicházejí, je hned několik. Předně používám RSS čtečku. Ohledně čtečky mne velmi zklamal Google. Zrušil totiž můj oblíbený Google Readers. Musel jsem tedy vyhledat jiný nástroj. Teď používám Feedly. Různých online čteček je samozřejmě mnoho.

Redaktor: Můžete čtenářům přiblížit, jak taková čtečka funguje?

Učitel: O RSS čtečkách určitě existuje řada jiných článků. Tak jen stručně. Když naleznete nějaký web, který uveřejňuje zajímavé články, přidáte si jej do své RSS čtečky. V seznamu se vám pak objeví názvy nových článků a můžete se rozhodnout, zda stojí za přečtení nebo ne. Zdroje můžete různě třídit, články jednoduše sdílet.

Redaktor: Co zařazujete do své čtečky?

Učitel: Sleduji moderní trendy ve vzdělávání. Ve čtečce mám například Spomocníka, Českou školu, Eduin. Kromě různých webů, které jsem již uváděl, tam mám i mnoho různých blogů učitelů. Většinou ale anglicky píšících autorů. Samozřejmě, že různé nápady nebo webové aplikace jsou použitelné i při výuce češtiny, ale mnohem lepší by bylo, kdyby existovalo více česky píšících autorů. Věřím, že mnoho učitelů českého jazyka s žáky využívá různé online nástroje. Ale málo o tom píší. 

Redaktor: V čem je příčina, že čeští učitelé píší blogy tak málo?

Učitel: Myslím, že příčin je několik. Předně mají málo času. Jedná se o lidi velmi aktivní, kteří rádi objevují nové věci a raději promýšlí zajímavou hodinu pro žáky, než by o tom psali. Potom to může vypadat, že učitelů aktivně používajících technologie je málo, ale věřím, že tomu tak není. Další příčinou je to, že mají dojem, že vlastně nedělají nic závratného, o čem by bylo třeba psát. Vždyť se jen snaží učit žáky pro ně přitažlivým způsobem.
Mnoho z těchto aktivních učitelů lze potkat na sociálních sítích. 

A právě sociální síť Google+ je dalším zdrojem, odkud čerpám. Zde je možné vyhledat třeba skupinu GEG Učte s námi, GEG Podřipsko nebo GEG ČR. Ve všech těchto skupinách najdete učitele, kteří mezi sebou sdílí různé nápady, odkazy a materiály pomocí sítě, ale setkávají se i offline. Plánují návštěvy různých zajímavých akcí zaměřených na vzdělávání.

Společně objevujeme nové aplikace, sdílíme postřehy a nápady na jejich využití v různých předmětech, učíme se navzájem. Když si nevím s něčím rady, položím dotaz a určitě se najde někdo, kdo ví, nebo začne se mnou hledat odpověď. Někdy stačí jedna věta a vznikne zajímavá akce. 

Redaktor: Máte nějaké doporučení pro ty, kteří chtějí s využíváním technologií teprve začít?

Učitel: Nebát se začít. Nenechat se odradit případným neúspěchem. Najít si podobně zaměřené učitele. Myslet pozitivně. Učit se. Hledat, zkoušet, sdílet postřehy s ostatními.
Redaktor: Děkuji vám za rozhovor.

Učitel češtiny a informační technologie III

Redaktor: Minule jste nám slíbil povídání o vlastní tvorbě žáků. Myslíte asi slohy?

Učitel: Nejen slohy. Dopřávám dětem radost z vlastního psaní velmi často. Nástup technologií mi velmi ulehčil práci. Většinu vlastních prací teď žáci píší elektronicky a ani netušíte, jaká je to úleva. Mnohdy jsem pracně luštil, co vlastně napsali. Také odpadla možnost ledabyle zapsané písmenko z vydávat za s a podobně. Nejprve jsem používal pro odevzdání domácích úkolů email, ale potom jsme si zřídili Google Apps a od té doby používám Google dokumenty.

Redaktor: Google dokumenty jste již několikrát zmínil. Opravdu jsou tak výhodné? V čem spatřujete jejich hlavní pozitiva?

Učitel: Lze je používat již od první třídy. Žáci nemusí mít vlastní email ani účet Google a přesto s nimi mohou pracovat. Stačí, když má účet učitel a nasdílí dokument tak, aby byly možné úpravy. Líbí se mi možnost přidávat komentáře, kterými sděluji žákům, co je na jejich práci zajímavé i to, co by mohli vylepšit. Samozřejmostí je možnost snadného předělání nevyhovující práce bez zbytečného několikanásobného přepisování textu. Ale to platí pro jakýkoli text psaný elektronicky. Při vlastní tvorbě by měla být využívána technika, která toto umožňuje. Vždyť kdo z nás dokáže naformulovat celý článek pěkně a stylisticky správně hned na poprvé? Pokud žáci píší text rukou, buď je plný škrtaného obsahu, nebo jej musí stále přepisovat. To mnoho z nich může odradit od jeho zlepšování. Dalším pozitivem je, že vše je zdarma. A to je pro školy jistě pozitivum nemalé. Určitě víme, jak peníze investovat efektivněji, než do něčeho, co můžeme mít zadarmo ve velmi dobré kvalitě.

Redaktor: Není právě ta kvalita to, co školy od tohoto řešení odrazuje? Často slýchám, že Google dokumenty nabízejí mnohem méně různých funkcí pro úpravu textu než třeba placené programy.

Učitel: Máte pravdu, že Google dokumenty neobsahují všechny roztodivné funkce, které nabízí třeba Microsoft Word. Ale upřímně: Kolik těch zvláštních funkcí s dětmi využíváme. Pravda, v začátcích mi také vadilo, že není možné některé funkce použít. Ale Google své produkty neustále vyvíjí a v současné době si troufnu tvrdit, že není skoro nic, co bychom s dětmi potřebovali dělat, a v Gogole dokumentech to nešlo. Skvělá je možnost spolupráce. Na školním časopise může spolupracovat několik žáků současně. Lze využít množství různých šablon.

Redaktor: Vypadá to, že Google používáte rád. Má i nějaká negativa?

Učitel: Negativa nehledám. Ale jsem přesvědčen, že by se našlo dost lidí, kteří by vám vyjmenovali dlouhý seznam negativ. Počínaje třeba tím, že při použití techniky se pak žáci nenaučí řádně psát rukou.

Redaktor: A vy v tom nespatřujete problém?

Učitel: Nutíte mě k odpovědi, kterou jsem takto veřejně publikovat nechtěl, ale když už na to došla řeč... Víte, já si myslím, že to naši žáci už nebudou ani moc potřebovat.

Redaktor: Myslím, že s vámi opravdu mnoho čtenářů nebude souhlasit.

Učitel: Ano, pro nás starší je to opravdu málo představitelné. Ale to jsme odbočili. Raději zmíním další klady: žáci si mohou komentovat i opravovat díla navzájem, mohou je hodnotit a na základě doporučení jednoduše předělávat. Pro mne a jistě i mnoho učitelů hlavně vyšších ročníků je pozitivní i to, že domácí úkol nelze zapomenout doma. Často se mi stávalo, že přišel žák, že úkol napsal, ale zapomněl doma. To se opravdu může stát. Kdo z nás nikdy nic nezapomněl? Jak ale rozlišit ty, kteří opravdu zapomněli, a ty, kteří se tím jen vymlouvají? Google dokumenty mi toto rozhodování usnadní. V nižších ročnících nasdílím dokument žákům sám, vidím potom, kdy pracovali, kolik času přibližně práci věnovali, zda se k textu vraceli a vylepšovali jej nebo jej napsali jen v rychlosti. Nelze jej zapomenout, protože je neustále dostupný online. Ve vyšších ročnících, kdy už žáci mají svůj účet, není problém, aby nasdíleli dokument třeba přímo v hodině.

Redaktor: Zmiňoval jste i blogy. Vaši žáci blogují?

Učitel: Blogují? Možná bych řekl spíše, že používají blog, pro prezentaci svých myšlenek, více nebo méně souvisejících s výukou. Používáme ve škole blogy pro žáky již na prvním stupni. K blogování žáků se hodí například Kidblog nebo Weebly, ale lze použít i české nástroje jako třeba Webnode. Žáci si od první třídy zvykají formulovat své myšlenky, sdílet je s ostatními, číst si, co napsali spolužáci. Stávají  se odpovědnějšími. Něco jiného je napsat něco jen do sešitu nebo publikovat myšlenky veřejně na webu. Samozřejmě součástí výuky je i neustálá diskuze o správném chování na internetu.

Redaktor: Takže žáci používají blog i v jiných předmětech?

Učitel: Jistě. Ve všech předmětech mohou psát o tom, co je zaujalo, co pochopili, co by je zajímalo. Prezentovat své práce. Učitelé ostatních předmětů používají také mnoho online aplikací a žáci si mohou svá díla vložit na blog. A mnohdy se rádi zapojují i rodiče. Mohou vidět, co žáci ve škole dělají. Komentují různé příspěvky.

Redaktor: Používáte ještě jiné nástroje?

Učitel: Rádi vyprávíme příběhy (Storybird, Zooburst, Kerpoofstudio, StoryJumper) nebo vytváříme komiksy (Toondoo, Makebeliefscomix, Pixton). Většinu těchto aplikací zvládnou již žáci na prvním stupni. Žáci vymýšlejí příběhy a doplňují je různými obrázky nebo animacemi, případně i zvukem. Existuje mnoho dalších nástrojů pro storytelling, a tak si můžeme vyzkoušet mnoho různých typů. Vyprávění příběhů je možné použít i v dalších předmětech. Zajímavé je i použití Classtools. Třeba vytváření stránek spisovatelů nebo knižních hrdinů pomocí Fakebook, psaní rozhovorů mezi postavami pomocí SMS nebo použití animované knihy. Líbí se nám i Story Builder. Někdy zkoušíme psát příběhy podle Povídkáře. Náhodně vygenerované části příběhu děti rozvinou svojí fantazií. Zkušenější tvůrci mohou vyzkoušet třeba Inkle nebo publikovat svá díla na Blueworld nebo jiných webech určených pro začínající autory. Mnoho námětů pro tvorbu se žáky lze najít na webu Čtenářská gramotnost v sekci tvůrčí psaní. V poslední době pro vlastní tvorbu používáme i tablety a pro ně vytvořené speciální aplikace.

Redaktor: O tabletech a jejich využití ve škole se v poslední době hodně mluví. Jak je používáte v hodinách a kde berete všechny ty zajímavé weby a aplikace?

Učitel: Myslím, že to vydá ještě na jedno povídání.

Redaktor: Dobře. Budeme se těšit na další pokračování. Tentokrát o tabletech a zajímavých zdrojích.

Učitel češtiny a informační technologie II

Pokračování článku Učitel češtiny a informační technologie

Redaktor: Minule jsme mluvili o různých materiálech a aplikacích na procvičování, které jsou dostupné na internetu. Co s těmi odkazy děláte, aby se vám nepoztrácely? 

Učitel: Používám aplikace, které umožňují online ukládání záložek (Diigo, Delicious). Přidáním tagů lze odkazy velmi dobře organizovat a třeba i sdílet s ostatními. V některých aplikacích (Livebinders) lze přidávat i podrobnější popis, jak mají žáci s odkazem pracovat. Mnoho škol uvádí nejzajímavější odkazy na svých webových stránkách (ZŠ Na Beránku, ZŠ Tatenice). 

Redaktor: Dnes by mne zajímalo, jestli používáte technologie i pro výuku čtení. 

Učitel: To je spíš otázka pro učitele prvního stupně, ale myslím, že i při výuce čtení je možné s úspěchem používat technologie. Sice na češtinu asi neexistuje podobný web jako na angličtinu, ale nějaké možnosti se určitě najdou (Nauč se číst). Třeba by to mohl být vhodný námět do informatiky pro starší žáky. Připravit mladším spolužákům web plný procvičování čtení. V poslední době se ve školách objevují tablety. Ty nabízejí množství aplikací vhodných pro výuku čtení. Také můžeme použít různé online aplikace na zaznamenávání hlasu. Žáci čtou do mikrofonu, své čtení nahrávají a zpětně i znovu slyší, jak četli. Pokud máme několik počítačů ve třídě, je možné žáky rozdělit do skupin a dostane se tak na více čtenářů.

Redaktor: A věnují se čtení i žáci vyšších ročníků? Nebo je čtení jen pro prvňáčky?

Učitel:  Určitě není jen pro prvňáčky. Naopak. Čtení různých textů prolíná celou školní docházkou. Ve vyšších ročnících rozvíjíme čtenářství, čtení s porozuměním a čtenářskou gramotnost. I pro rozvoj těchto dovedností najdeme množství materiálů (ZŠ Sloup, Rvp.cz, e-learningový kurz, weby učitelů, průřezová témata a čtenářství). Chci také čtenářům doporučit web Čtenářská gramotnost, kde nacházím mnoho inspirujících článků pro práci se žáky. Rozvoj čtenářské gramotnosti by určitě neměl zůstat jen na bedrech učitele českého jazyka, takže články o čtenářských strategiích jsou přínosné i pro učitele jiných předmětů. Další místo, které mne při hledání článků a materiálů pro tuto oblast nezklame, je portál Rvp.cz. 

Redaktor: Ze všech stran slýcháme, že dnešní děti málo čtou. Můžete s tím jako učitel něco udělat? Jak přitáhnout děti ke čtení? Jde to vůbec? 

Učitel: Snažím se o to. Stejně tak i moji kolegové. Musím mít přehled o knihách. Měl bych být schopen doporučit každému žákovi nějakou knihu, která by jej mohla "chytit". Pomáhá mi sledování knižních novinek nebo třeba web Čtesyrád. Svým žákům doporučuji i využívání čteček. Mnoho z nich do školy dojíždí a čtečka může být skvělým pomocníkem, protože nemusí nosit těžkou knihu a přesto mohou dlouhý čas v dopravním prostředku využít ke čtení. Mnohé knihy lze získat i zdarma. Pro seznámení s knihou můžeme dětem nabídnout ukázky z knih čtené známými osobnostmi. 

V posledních letech vznikly různé projekty zaměřené na rozvoj čtenářství. Chtěl bych uvést třeba Celé Česko čte dětem, Rosteme s knihou nebo Čtení pomáhá. Pro děti atraktivní je i Noc s Andersenem. A právě při poslední noci, která proběhla 5.dubna, jsme měli možnost sledovat, jak je možné použít technologie i zde. Žáci a učitelé, kteří se zúčastnili Noci s Andersenem, se navzájem propojili pomocí hangoutu a navzájem si ukázali, co zajímavého při noci prožívali. Na internetu lze najít i další pěkné nápady, jak čtenářství prostupuje celou školou.

Žáci rádi používají sociální sítě. I ty nám mohou pomoci. Doporučuji jim využívat čtenářské sociální sítě, kde mohou sdílet své názory na přečtená díla, své pocity z četby, zaznamenávat přečtené knihy a setkávat se s dalšími čtenáři. I já jsem členem jedné z nich, takže mne tam žáci mohou potkat a vidět, co čtu. 

Redaktor: Učitelé by měli jít ve čtení žákům příkladem?

Učitel: Každý učitel jistě čte a je vhodné, když to dá žákům najevo. Stejně tak by učitelé všech předmětů měli být schopni nabídnout žákům knihy, které jsou vhodné pro čtení v jejich předmětech. Na příklad ve fyzice Straka v říši entropie, Plus Minus Max nebo Příběhy Marka Veselého.

Redaktor: Když jsem chodil do školy, museli jsme povinně psát čtenářský deník. Musí jej psát i vaši žáci?

Učitel: I my si vytváříme čtenářské deníky, ale od dob, kdy jsem já navštěvoval školu se proměnily. Už to není jen sešit, obsahující název knihy, autora, pár vět o díle a případně obrázek. U nás používáme deník elektronický. Dříve vedený v Google dokumentech a v poslední době spíše žákovské blogy. Rád se nechávám inspirovat tím, co používají jinde. Našel jsem různé grafické organizéry, které přizpůsobuji českému čtenáři a které používáme pro čtenářský deník. Jsou lepší než jen prosté napsání obsahu knihy. Někteří žáci zkouší obsah okopírovat z různých webových stránek a dochází tak k některým nepříjemnostem a dohadům, zda je text původní. Samozřejmě, že okopírované dílo většinou odhalím, ale pokud použiji nějaký připravený organizér, žák je nucen knihu opravdu přečíst a doplnit vlastní myšlenky.

Redaktor: Zmínil jste využití Google dokumentů a blogů. To by mne zajímalo. Vaši žáci blogují?

Učitel: Ano. Ale o vlastní tvorbě žáků, blogování a využívání mnoha dalších tvůrčích aplikací bych vám pověděl příště.

Redaktor: Těším se, a jistě i naši čtenáři, na další setkání.

Učitel češtiny a informační technologie

Rozhovor s učitelem českého jazyka

Redaktor: Pane učiteli, jak využíváte informační technologie?

Učitel: Jednoduchá odpověď: Hodně a skoro pořád. Ale to jste asi nechtěl slyšet. Možná bych to měl trochu rozvést...Asi myslíte jak je používám ve své profesi. Tak jdeme na to... Ale kde začít? Je toho tolik...

Redaktor: Začněte třeba od toho nejjednoduššího. 

Učitel: Od nejjednoduššího? Myslím, že nejjednodušší je použít něco, co pro nás připravil někdo jiný - výukové programy, které má škola zakoupené a nainstalované na počítačích. Nabídka je poměrně velká: terasoft.cz, pachner.inshop.cz, ucebnice.fraus.cz, tobias-ucebnice.cz, www.ucimehrou.cz. Nemusím nikde nic hledat, stačí vědět, jaké programy škola vlastní. Občas se podívám, jestli třeba není nějaký nový, který by se hodil. Ale musí být opravdu dobrý, protože v poslední době mají výukové programy velkou konkurenci v podobě online aplikací.

Samozřejmě, že ne vždycky a ne všechno, je vhodné procvičovat pomocí výukových programů. Dalším krokem může být vyhledávání materiálů připravených jinými učiteli. Zde se nabízí využití různých úložišť. Takovými disponují například portál Rvp.cz (1.stupeň, 2.stupeň), Dumy.cz (1.stupeň, 2.stupeň), Veskole.cz, Sborovna.cz.

Redaktor: Vím, že školy teď tvoří spoustu materiálů samy. Používáte je také?

Učitel: V rámci EU Peníze školám vzniká množství DUMů, mají různou úroveň a protože neexistuje žádné centrální úložiště a je na každé škole, jak své práce prezentuje, je někdy obtížné je i objevit. Malá ukázka prezentací těchto materiálů na stránkách jednotlivých škol: ZŠ Žebrák, ZŠ Řehořova, ZŠ Mikulášovice, ZŠ Ostrov U Macochy. Vznikající materiály jsou různého typu. Od jednoduchých pracovních listů, přes prezentace o učivu, až po různá interaktivní online cvičení nebo návody, jak pro výuku využít třeba nějakou webovou aplikaci. Některé z nich jsou určené k práci na interaktivní tabuli. Máme tabule typu ActivBoard, takže jsem rád, že existuje online viewer i pro materiály na tabuli SMART, které si tak mohu prohlédnout a případně použít.

Redaktor: Hodnotíte projekt EU Peníze školám jako pozitivní?

Učitel: Pozitivní určitě je to, že školy dosáhly díky němu na další technické vybavení. Ne všechny asi investovaly peníze správným směrem, ale rozhodně se vybavení technikou zlepšilo. Dalším pozitivem je to, že se učitelé naučili při vytváření šablon s technologiemi pracovat. Tady si neodpustím malou poznámku, že doufám, že se pražští učitelé učí i bez projektu :).

Redaktor: Zmínil jste online cvičení. Jaké jsou jejich výhody? 

Učitel:  Poskytují žákům okamžitou zpětnou vazbu, podobně jako výukové programy, ale jsou dostupné online, takže je žáci mohou využívat i doma. Příkladem jsou různé testy, cvičení a diktáty.

Redaktor: Vytváříte také nějaké vlastní materiály?

Učitel: Ale samozřejmě. Sice ne v rámci výše zmíněného projektu, protože pražské školy tuto možnost nemají, ale tvořím je i tak. Ne vždy mi cizí materiály plně vyhovují. A vzhledem k rozdílné úrovni a obtížnosti nalezení, je to mnohdy i jednodušší. Mohu tak reagovat na to, co právě žákům dělá největší problémy. Připravuji různé pracovní listy, cvičení, prezentace, přehledy. V poslední době je žákům dávám nejen vytištěné, ale stále více i v podobě elektronické. Používám Google disk pro ukládání i tvorbu dokumentů. Rozhodně se nechci s nikým přít, jestli je to to nejlepší. Mně maximálně vyhovuje. Dokumenty mám uložené v cloudu, mohu je sdílet se žáky nebo třeba i rodiči, žáci vědí, co se učíme, i když nejsou přítomni ve vyučování. Možná Google dokumenty nedisponují různými vychytávkami jako Microsoft Office, ale pro potřebu učitele jsou naprosto dostatečné a hlavně jsou zdarma.

Redaktor: Preferujete tady programy, které školu finančně nezatíží?

Učitel: Proč by dnes měly školy utrácet peníze za drahé programy, když existuje množství jiných variant? Pokud z nějakého důvodu nevyhovuje cloudové řešení, určitě je mnohem lepší využít různé open kancelářské balíky (LibreOffice, Open office). Další program, který nic nestojí a dají se s ním vytvářet pěkná interaktivní cvičení, je třeba Hot Potatoes. Opravdu velikou oblast tvoří online aplikace, které se ani nemusí nikam instalovat a správce sítě s nimi nemá žádné starosti. Pro tvorbu testů používám většinou Google formuláře, na procvičování učiva Quizlet nebo StudyStack.

Redaktor: Tak vám děkuji za rozhovor. 

Učitel: Ale pane redaktore, vždyť jsem teprve začal. Tohle byl jen úvod. Ještě jsme vůbec nemluvili o vlastní tvorbě žáků, o čtenářské gramotnosti, o budování vzdělávacího prostředí, o využívání sítí, tabletů...???

Redaktor: Tak budeme pokračovat příště, souhlasíte.

Učitel: Máte pravdu. Moc dlouhý článek by čtenáře mohl odradit. Těším se na příští setkání.

Český Digital Learning Day

Historie a první ročník

Česká varianta mezinárodního Digital Learning Day vznikla v loňském roce. Podrobněji si o tom, jak se rodil první ročník, můžete přečíst v článku Kterak plánujeme DLD Pavlíny Hublové. Spojujícím prvkem celé akce bylo jídlo a hlavně využití digitálních technologií. Bylo zapojeno pět základních škol a jedno gymnázium. V určený den probíhala prezentace jednotlivých projektů pomocí videokonference, kde zástupci z řad žáků informovali ostatní o své práci. Cílem bylo inspirovat učitele a žáky k dalšímu využívání digitálních technologií ve výuce. Ukázky byly opravdu různorodé, jak se můžete přesvědčit ve wiky.

Chystá se Druhý český Digital Learning Day

Nese podtitul Den s panem Googlem a proběhne 6.3.2013. Úkolem všech, kteří se chtějí zúčastnit, je ukázat, jak ve výuce používají různé aplikace spojené s Googlem. Můžeme se těšit na Google Earth, použití prezentací a testů, tvorbu webu, SketchUp nebo využití map a blogů. Protože je tématem Google, společná prezentace proběhne formou hangoutu na síti Google plus.

I když oproti minulému roku došlo zatím k menšímu nárůstu počtu zúčastněných učitelů, byli bychom rádi, kdyby se zúčastnili i další. Určitě je mnoho z vás, kteří různé aplikace Google ve výuce používáte rozmanitým způsobem. Přijďte inspirovat ostatní. Těšíme se na vaše nápady.

Jak se zúčastnit?

Způsobů je hned několik:

1. Chtěli byste se zúčastnit se svojí ukázkou přímo videokonference? Spojte se s námi, nejlépe prostřednictvím komunity na Google plus, kde nám zanecháte krátkou zprávu.

2. Nevyhovuje vám termín? Můžete třeba natočit video nebo připravit prezentaci a odkaz s námi sdílet prostřednictvím sítě Google plus.

3. Google aplikace používáte, ale nechcete se přímo účastnit hangoutu nebo natáčet video?

Budeme moc rádi, když nám představíte svoje nápady prostřednictvím dotazníku, jehož výsledky si můžete prohlédnout v článku Druhý český Digital Learning Day - 6.3.2013.

4. Používáte Google aplikace hodně a tak je pro vás dotazník malý? Podělte se o své zkušenosti a nápady v diskuzi na metodickém portálu RVP.CZ, která se vyžitím Google aplikací zabývá.

5. Zatím Google aplikace nepoužíváte? Nechte se inspirovat. Můžete nás sledovat 6.3. od 11 hodin online nebo si později prohlédnout natočené video. Budeme velmi rádi, pokud nám poskytnete zpětnou vazbu formou komentářů.

Další informace a zprávy o průběhu i výsledcích Druhého českého Digital Learning Day můžete hledat  na stránkách RVP.CZ nebo GEGČR.