Výsledek dotazníku

Před časem jsem oslovila kolegy s krátký dotazníkem ohledně využívání IT technologií na naší škole.
Zde je výsledek:
1. Více jak polovina z těch, kteří odpověděli, má ve třídě alespoň jeden počítač.

 Více jak polovina z těch, kteří odpověděli, má ve třídě alespoň jeden počítač.


 2. Zde je vidět, k čemu se počítače ve třídě používají:

Jakým způsobem počítač ve třídě používáte?

ukazuji na něm žákům obrázky, texty, prezentace, videa 75% vyhledávám na něm informace k otázkám, na které s dětmi narazíme při výuce 75% žáci na něm vyhledávají informace 75% žáci plní pomocí počítače ode mne připravený úkol (např napsat text, vypočítat příklad...atd) 38% žáci na něm hrají o přestávkách hry 25% žáci na něm o přestávkách surfují po internetu 0% učím na něm žáky využívat různé aplikace 38% žáci si pomocí počítače kreslí 38% používáme na něm různé kooperativní online aplikace, u kterých se žáci vystřídají 0% používáme na něm výukový software 50%

3. Odpověď na otázku Jak často využíváte se žáky počítačovou učebnu:
(Počítačové učebny máme ve škole dvě a nebývají nikdy plně obsazené)

4. V počítačové učebě se žási většinou věnují výukovým programům.

5. Zajímavé byly i odpovědi na otázku, co učitelům nejvíce brání ve větším využívání počítačové učebny:

• NEMÁM POTŘEBU VYUŽÍVAT JI ČASTĚJI
• Při našem způsobu výuky stačí tři počítače ve třídě - nemám tedy potřebu počítačovou učebnu využívat.
• nic
• ne vždy je volná
• Nedostatek času.
• nejspíš nic
• moje osobní nastavení
• "- čas a dobré vybavení třídy počítači"
• Dříve to byly částečné obavy ze zvládnutí techniky, nyní už je to spíš jen malý počet hodin předmětu a pocit, že více hodin v učebně PC by mi nedovolilo látku probrat. Více využívám IA tabuli.
• Málo času.
• musím využívat i učebnici
• Nic mi nebrání.
• Nic
• nic 

6. 100% ano se objevilo u otázky, zda je opoužívání informačních technologií ve škole důležité.

7. Ve škole máme dvě učebny s interaktivní tabulí













8. Co nejvíc brání v dalším využíváním IT technologií ve výuce:

• NEVÍM
• Neznám všechny možnosti práce s nimi, tudíž s nimi ani neumím pořádně pracovat.
• ¨znalost práce s touto technologií
• někdy časová náročnost na přípravu vlastních prezentací pro IT
• Můj osobní vztah k informačním technologiím.
• Snad vlastní lenost výuku na PC či IA tabuli dobře připravit...upřímně řečeno, dobrý pedagog zaujme děti vlastním výkladem a vyprávěním - je tam užší kontakt.
• ve třídě mám jen 1 starý počítač bez dostatečného softwaru a bez připojení na internet.
• - neznalost používání interaktivních učebnic Fraus M a Čj :-((
• V podstatě mám pocit, že je to málo času.
• nejistota
• nemám výukové programy na interaktivní tabuli, jsou drahé
• Nic.
• Nic
• nic

 9. Potěšitelná byla odpověď na otázku, jestli by se učitelé chtěli seznámit s dalšími možnostmi využívání počítačů ve svých předmětech, protože většina odpověděla kladně.












10. Jako formu tohoto seznámení nejčastěji volili krátké (maximálně 20 minutové) školení s možnostáí vše si hned vyzkoušet.

Krátká (max 20min) školení jednou za čas s možností okamžitého vyzkoušení předkládaných možností. 92% Jedno dlouhé školení, na kterém byste se dověděli pokud možno všechno a nic nezkoušeli. 8% Emailem zasílané informace bez zpětné vazby, které si můžete přečíst kdykoli nebo vůbec 25% Najdete si informace sami. Nic nepotřebujete. 0% Uživatelé mohli vybrat více než jedno zaškrtávací políčko, takže procento může vzrůst na více než 100 %.

 ...takže jdu připravovat školeníčka....

Kudy dál?

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Vliv technologií na vývoj školství
Na každé cestě se vyskytují křižovatky a poutník se musí rozhodnout, kterou cestou se dát. Materiály druhého týdne kurzu nám nabízejí množství takových křižovatek. Dotknu se jen některých.
Zastavení první. V článku pana Bořivoje Brdičky "Vliv technologií na děti prudce roste" mě zaujal citát Michaela Riche, který  říká: „Využití technologií je dnes již natolik všudypřítomné, že bychom se měli přestat dohadovat o tom, zda je dobré či špatné. Musíme je prostě přijmout jako běžnou součást života dětí. Je pro ně stejně samozřejmé jako dýchání.“

S tím souhlasím. Technologie a jejich vliv na děti prostě musíme přijmout a snažit se tohoto vlivu co nejvíce využít pro rozvoj školy. Stejně jako se do školy dostaly starší technologie, kterými byly kdysi knihy, později TV,  CD přehrávače a videa, úplně stejně nakonec do škol proniknou počítače, tablety, chytré mobily a další a další technologie (třeba virtuální realita nebo technologie, o kterých zatím ještě ani netušíme). Je tedy vhodnější začít hned hledat způsoby, jak stávající moderní technologie využít. Takže na tomto rozcestí mám jasno: Chci využívat moderní technologie ve výuce.
Pokračuji dál. Hned za zatáčkou se objeví další křižovatka. Čeká nás síťová válka?  V článku
Hrozí na školách síťová válka? Dana Franc popisuje dnešní mezigenerační konflikt, který je s nástupem sítí mnohem větší než bývalo dříve. Je zde ale naznačeno i jeho řešení. Je třeba síťovou generaci pochopit  a přijmout. Většina vlastností síťové generace, jejichž přehled je součástí článku Vliv technologií na děti prudce roste, je pozitivních.

Křižovatka Encyclopaedia Britannica a škola 2.0. V obou článcích pana Bořivoje Brdičky (I, II) vidíme, jak se vyvíjel "boj" proti webu 2.0. Z článku Výzkum Becta prokázal výukový přínos Webu 2.0 , je patrné, že web 2.0 přináší do školy mnoho nových možností, a proto je tento boj vcelku marný. Proč by si například žáci nemohli psát blogy, ve kterých zformulují své myšlenky k učivu. Samozřejmě, že nejsou oborníci a jejich články nebudou tolikrát citovány jako články odborníků, ale těžko můžeme popřít pozivtivní vliv, který takové články a hlavně jejich psaní přinášejí, ať už žákům samotným nebo učitelům, kteří podle nich mohou lépe poznat stupeň žákova pochopení dané problematiky a lépe tedy pomoci  studentům v jejich dalším pokroku. Nelze než souhlasit se slovy: "Vždyť síťová spolupráce a komunikace je při správném využití efektivnější, než jakákoli jiná"  Napadá mě jeden malý příkládek  ze včerejška. Sedmáci si jako třída z vlastní iniciativy vytvořili sdílený dokument Google Docs, do kterého se rozhodli zapisovat všechny úkoly, které mají. Všichni k tomuto seznamu mají přístup a mohou kdykoli zjistit, co bylo za úkol. Sice malinký ale určitě dobrý příklad efektivního využití sítě.:-)

Křižovatka, která vlastně není křižovatkou: Jsem ráda, že se všichni v jednom shodují. A to je stálá  potřebnost učitelů. Role učitele se sice v digitálním věku mění ale nezaniká. Z nositele informace se učitel stává spíše průvodcem na cestě ke vzdělání. A na tuto novou roli je nutné se připravit. Lze to zvládnout?

Zastavení digitální domorodci a imigranti: Nechci být jen digitálním imigrantem a proto se potřebuji  naučit technologie používat a hlavně zjistit, jak je co nejlépe využít při výuce. Potřebuji ke svým pedagogickým a oborovým znalostem a dovednostem přidat i znalost používání technologií a dovednost je efektivně začleňovat do výuky (viz Integrace technologií podle modelu TPCK). Myslím, že by se každý učitel měl snažit stát se digitálním domorodcem. Volba, zda k nějakému výukovému cíli dovedu žáky s použitím nebo nepoužitím technologií, nesmí být závislá na mojí neschopnosti technologie využívat.
A ještě pár zastavení nad přednáškou ...
Zaujal mne pojem e-portfolií , který byl zmíněn v souvislosti s jejich malým využíváním. Uvědomila jsem si, že o této oblasti toho vím hodně málo, tedy skoro nic. Začala jsem přemýšlet, jak by se dalo takové e-portfolio vlastně vytvořit. Když si žáci píší blog, ve kterém se zaměřují na pochopení látky z fyziky, nedalo by se tohoto blogu využít jako e-portfolia? A co by takový blog musel splňovat, aby se o něm dalo mluvit jako o e-portfoliu?
Počítačové učebny versus počítačová hnízda ve třídách?
Rozhodně bych si přála mít ve své třídě takové počítačové hnízdo. Stejně tak si ale myslím, že je potřebné mít ve škole i celé počítačové učebny, ve kterých se samozřejmě vyučuje informatika, ale zbývá i další prostor pro částečnou realizaci některých hodin jiných předmětů formou 1:1.

O druhém týdnu by se toho jistě dalo napsat ještě mnoho. Materiálu, který v průběhu kurzu získáváme ,je opravdu hodně. Nejen toho, který nám předkládají naši lektoři, ale i v příspěvcích ostatních účastníků kurzu. Nechcete se přidat?

Jak jsme dělali Prezi prezentaci

Se sedmáky jsem chtěla vyzkoušet tvorbu prezentací v Prezi. Pracovali jsme s Prezi již loni, ale s jinou třídou. Tenkrát jsem jim většinu věcí ukázala. Teď jsem se rozhodla, že je prostě jen tak "hodím do vody".
Na začátku jsem jim na jedné z prezentací uveřejněných na webu ukázala, jak taková pěkně zpracovaná prezentace vypadá (dosud se setkali jen s Power Pointem). Když se v průběhu ukázky ozvalo: Hustýý!, věděla jsem, že se chytli. Potom jsem zkontrolovala, že se všem podařilo zaregistrovat (registrace je zdarma na 100MB prostoru), případně jsem jim s tím pomohla (jsem sice člověk, ale některá slovíčka z těch ověřovacích obrázků také někdy nejsem schopná rozluštit). Po přihlášení jsem jim ale dala najevo, že jim nic ukazovat nebudu, ať si zkoumají.
Kam kliknout, aby se jim otevřela nová čistá prezentace, zjistili hned. I prvotní výběr typu. Pak ale přišel první zádrhel (v každé nové prezentaci se uprostřd objeví nápis ve smyslu: klepněte někam a začněne, jenže samozřejmě anglicky... Pani učitelko, já tady ten nápis nechci...A jak mám psát?....Jenže paní učitelka je zradila: Učíte se anglicky? Tak si to přeložte...A když ne, máte přece ....chtěla jsem říct: Google překladač. To je moje oblíbená věta. A protože je oblíbená a už ji slyšeli mockrát, nebylo třeba ani dokončovat...začali ťukat slovíčka, jenže pak se ale přece jen našel jeden, který umí :-)...Prostě klepněte a pište!..Po tom nesmělém úvodním krůčku se to najednou rozjelo:
Hele, tady se dá změnit barva...Jak jsi tam dal ten obrázek?..Kde jsi vzala ty rámečky? Jak to, že máš jinou barvu toho nápisu? Hustý, dá se to i otáčet..Nevíte někdo, jak zvětším písmo? Jak mám tohle smazat? Ha, už vím, jak udělat ty nálety...Jé, ukaž nám to..Procházela jsem mezi nimi a radovala jsem se spolu s nimi z každého nového objevu.
A najednou...Tak rychle se odhlašte, uklidťe si po sobě a jdeme na oběd! Zjistila jsem totiž, že je už pět minut po konci hodiny a já zrovna ten den měla dozor v jídelně.
Nééé, estě né. Já to nemám hotový! Já sem sotva začal. Ještě chvíli.
Po ujištění, že se jim nic neztratí a že dokonce mohou pokračovat doma (No jo, vlastně! Dám tam video! Změním si barvy...) byli ochotni odejít z počítačové učebny.
Zkuste to také...když se to vlastně vezme kolem a kolem vůbec se nemusíte bát, že s Prezi neumíte :-)
A kdyby se přece jen našel někdo, kdo by vyžadoval, že jej to máte naučit vy, můžete ho odkázat na návody. Podle nich se může naučit vytvářet prezentace opravdu každý.

První krok

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Všechno začíná prvním krokem. Když mám dělat něco nového, musím si najít dobrý důvod udělat první krok. Ale možná, že již hledání důvodu je vlastně ten první krok.
Zkusme tedy hledat důvod proč začít měnit školu, svoji výuku, a proč při výuce více využívat informační technologie.
Důvodů je mnoho. Zmíním jen některé. V první řadě je to jistě neustálý nárůst informací. Takže těžko můžeme nasoukat do hlaviček našich žáků vše. Objem informací, které si mají pamatovat, bychom měli zmenšit a nahradit je dovednostmi jak s informacemi, které každý snadno získá pomocí internetu, nakládat. Jak je třídit, hodnotit a používat. A v tom nám právě mohou velmi pomoci informační technologie.
Mohou nám také pomoci mnohem lépe využívat osobnost našich žáků. Připravit žákům úkoly a výuku tak, aby využívala jimi preferovaný druh inteligence. Technologie mohou také pomoci přesunout výuku k vyšším úrovním bloomovy taxonomie. Jsou všudy přítomné a naši žáci vyrůstají obklopeni technologiemi, jejich používání je pro ně přirozené, a tak zcela samozřejmě očekávají, že je budou používat i při získávání dovedností ve škole.
Pomocí technologií lze mnohem lépe zvládnout výuku, která bude mnohem více individualizovaná, dovolí sledovat pokroky každého žáka a tím mu pomoci v hledání další cesty..
Nebo tím důvodem může být třeba video zmiňované na tomto blogu již dříve.
Nebojme se udělat první krok. Zjistíme, že na cestě nejsme sami. Mnoho podobně kráčejících kolegů najdeme na portálu rvp.cz, na sociálních sítích twitter nebo Google+.
Jedním z vašich kroků ke změně může být třeba sledování e-learningového kurzu Vzdělávací technologie pro 21.století. Tento článek vznikl jako reflexe materiálů z prvního týdne kurzu.
Protože součástí studia je i oslovení mého nejbližšího okolí, připravila jsem si krátký dotazníček pro své kolegy na naší škole. Budu ráda, když třeba dotazník také vyplníte.
Z grafu je patrné, že si všichni uvědomují nutnost používání technologií.




K tomu jako učitelé potřebujeme ke znalostem svého oboru a pedagogickým dovednostem přidat ještě dovednosti ovládání těchto technologií a jejich správného začleňování do výuky. Vzhledem k jejich neustálému vývoji nás čeká nikdy nekončící cesta. Cesta, na které ale nebudeme sami.

Možná nás také čekají klopýtnutí. Tento článek je první krok na mé cestě kurzem. A protože jsem na začátku a vůbec netuším, jak by měl vypadat, posuďte v komentářích, jestli jsem klopýtla, nebo zda se mi podařilo udělat první krůček.

Kurz

Díky internetu jsem se potkala se spoustou zajímavých lidí a našla množství zajímavých a inspirativních materiálů. Zájem o využívání informačních technologií ve výuce mne dovedl na portál rvp.cz a posléze i do sekce e-learning, kde jsem narazila na kurz, který pro mne má velmi lákavý název: Vzdělávací technologie pro 21.století.
V pondělí 12.9. jsme se setkali na úvodním setkání s našimi tutory a dalšími kolegy, kteří se do kurzu přihlásili. Hlavním tutorem je pan Bořivoj Brdička, jehož články, videopřednášky  a projekt Spomocník, mě zaujaly již dávno. Možná jste jej viděli v Miléniu. Ani jméno druhého tutora mi nebylo neznámé. Petr Naske. Potkala jsem se také s dosud jen virtuální kolegyní ze skupiny Pepouš Jitkou Rambouskovou. Její blog Co jsem vyzkoušela již sleduji delší dobu a nacházím v něm mnoho inspirací a návodů.
Během úvodního představování ve fóru jsem získala další odkazy, které jistě stojí za zmínku.
Čtenářský deník by mohl obohatit výuku českého jazyka.  Zaujal mě také web Audiovizuální a mediální výchova, který ještě prozkoumám. a na dalším webu jsem objevila odkaz na animované mapy, které by se jistě hodily dějepisářům.
Další inspiraci mi přinesla i samotná forma představování. Takže s dětmi v informatice určitě vyzkouším představení se pomocí Prezzi.
Už první "představovací" týden, byl velmi zajímavý a těším se na další. Doufám, že budu stíhat :-)