sobota 1. října 2011

Kudy dál?

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)
Vliv technologií na vývoj školství
Na každé cestě se vyskytují křižovatky a poutník se musí rozhodnout, kterou cestou se dát. Materiály druhého týdne kurzu nám nabízejí množství takových křižovatek. Dotknu se jen některých.
Zastavení první. V článku pana Bořivoje Brdičky "Vliv technologií na děti prudce roste" mě zaujal citát Michaela Riche, který  říká: „Využití technologií je dnes již natolik všudypřítomné, že bychom se měli přestat dohadovat o tom, zda je dobré či špatné. Musíme je prostě přijmout jako běžnou součást života dětí. Je pro ně stejně samozřejmé jako dýchání.“
S tím souhlasím. Technologie a jejich vliv na děti prostě musíme přijmout a snažit se tohoto vlivu co nejvíce využít pro rozvoj školy. Stejně jako se do školy dostaly starší technologie, kterými byly kdysi knihy, později TV,  CD přehrávače a videa, úplně stejně nakonec do škol proniknou počítače, tablety, chytré mobily a další a další technologie (třeba virtuální realita nebo technologie, o kterých zatím ještě ani netušíme). Je tedy vhodnější začít hned hledat způsoby, jak stávající moderní technologie využít. Takže na tomto rozcestí mám jasno: Chci využívat moderní technologie ve výuce.
Pokračuji dál. Hned za zatáčkou se objeví další křižovatka. Čeká nás síťová válka?  V článku
Hrozí na školách síťová válka? Dana Franc popisuje dnešní mezigenerační konflikt, který je s nástupem sítí mnohem větší než bývalo dříve. Je zde ale naznačeno i jeho řešení. Je třeba síťovou generaci pochopit  a přijmout. Většina vlastností síťové generace, jejichž přehled je součástí článku Vliv technologií na děti prudce roste, je pozitivních.
Křižovatka Encyclopaedia Britannica a škola 2.0. V obou článcích pana Bořivoje Brdičky (I, II) vidíme, jak se vyvíjel "boj" proti webu 2.0. Z článku Výzkum Becta prokázal výukový přínos Webu 2.0 , je patrné, že web 2.0 přináší do školy mnoho nových možností, a proto je tento boj vcelku marný. Proč by si například žáci nemohli psát blogy, ve kterých zformulují své myšlenky k učivu. Samozřejmě, že nejsou oborníci a jejich články nebudou tolikrát citovány jako články odborníků, ale těžko můžeme popřít pozivtivní vliv, který takové články a hlavně jejich psaní přinášejí, ať už žákům samotným nebo učitelům, kteří podle nich mohou lépe poznat stupeň žákova pochopení dané problematiky a lépe tedy pomoci  studentům v jejich dalším pokroku. Nelze než souhlasit se slovy: "Vždyť síťová spolupráce a komunikace je při správném využití efektivnější, než jakákoli jiná"  Napadá mě jeden malý příkládek  ze včerejška. Sedmáci si jako třída z vlastní iniciativy vytvořili sdílený dokument Google Docs, do kterého se rozhodli zapisovat všechny úkoly, které mají. Všichni k tomuto seznamu mají přístup a mohou kdykoli zjistit, co bylo za úkol. Sice malinký ale určitě dobrý příklad efektivního využití sítě.:-)
Křižovatka, která vlastně není křižovatkou: Jsem ráda, že se všichni v jednom shodují. A to je stálá  potřebnost učitelů. Role učitele se sice v digitálním věku mění ale nezaniká. Z nositele informace se učitel stává spíše průvodcem na cestě ke vzdělání. A na tuto novou roli je nutné se připravit. Lze to zvládnout?
Zastavení digitální domorodci a imigranti: Nechci být jen digitálním imigrantem a proto se potřebuji  naučit technologie používat a hlavně zjistit, jak je co nejlépe využít při výuce. Potřebuji ke svým pedagogickým a oborovým znalostem a dovednostem přidat i znalost používání technologií a dovednost je efektivně začleňovat do výuky (viz Integrace technologií podle modelu TPCK). Myslím, že by se každý učitel měl snažit stát se digitálním domorodcem. Volba, zda k nějakému výukovému cíli dovedu žáky s použitím nebo nepoužitím technologií, nesmí být závislá na mojí neschopnosti technologie využívat.
A ještě pár zastavení nad přednáškou ...
Zaujal mne pojem e-portfolií , který byl zmíněn v souvislosti s jejich malým využíváním. Uvědomila jsem si, že o této oblasti toho vím hodně málo, tedy skoro nic. Začala jsem přemýšlet, jak by se dalo takové e-portfolio vlastně vytvořit. Když si žáci píší blog, ve kterém se zaměřují na pochopení látky z fyziky, nedalo by se tohoto blogu využít jako e-portfolia? A co by takový blog musel splňovat, aby se o něm dalo mluvit jako o e-portfoliu?
Počítačové učebny versus počítačová hnízda ve třídách?
Rozhodně bych si přála mít ve své třídě takové počítačové hnízdo. Stejně tak si ale myslím, že je potřebné mít ve škole i celé počítačové učebny, ve kterých se samozřejmě vyučuje informatika, ale zbývá i další prostor pro částečnou realizaci některých hodin jiných předmětů formou 1:1.
O druhém týdnu by se toho jistě dalo napsat ještě mnoho. Materiálu, který v průběhu kurzu získáváme ,je opravdu hodně. Nejen toho, který nám předkládají naši lektoři, ale i v příspěvcích ostatních účastníků kurzu. Nechcete se přidat?

3 komentáře:

  1. "Volba, zda k nějakému výukovému cíli dovedu žáky s použitím nebo nepoužitím technologií, nesmí být závislá na mojí neschopnosti technologie využívat."
    To jste řekla dokonale - ideální vzkaz kolegům.

    OdpovědětVymazat
  2. Myšlenka počítačových hnízd ve třídách se mi velmi líbí, jejich instalování však z mého pohledu naráží hned na tři zásadní problémy: 1) finance - výběrové řízení, nákup, servis, provozní náklady; 2) míra skutečně efektivního využití jak ze strany žáků, tak pedagogů; 3) odolnost - pokud možno nerozbitné :-). Ale bylo by to jinak fajn...

    OdpovědětVymazat
  3. Mám zajímavý tip, se kterým přišli kolegové z projektu malotridky.cz - předváděli "naživo". Stůl, ve kterém jsou "zamaskovány" 4 žákovské počítače - video na http://www.salix-nabytek.cz/?page_id=232
    Třída tak může fungovat jako běžná učebna, během minuty se změní např. právě v počítačové hnízdo.

    OdpovědětVymazat